Pár slov ke galerii
Lidé

Fotit lidičky není vůbec žádná sranda. Nemužete fotit jen tak někoho, ale většinou hledáte zajímavé typy, nebo situace.
Asi není nic divného, že fotograf fotící neznámého človíčka vždycky riskuje reakci. Bud hněvivou, nebo žebrací, nebo házející šutry.
Mě se vždy vyplatila taktika, že dotyčný si není zcela jistý co fotím. S fotoaparátem se otáčím ze strany na stranu a minimálně dělám, že fotím okolní budovy, spolucestující. Když člověk není jistý, je v nevýhodě. Zejména ve velkým městech, při turistických atrakcích je už zejména místní spodina zvyklá vydírat turisty a v okamžiku, kdy přiznáte, že jste ho fotil, jste v nevýhodě. Takže nikdy nesouhlasit. Odcházet. Obracet se na jiné místní s otázkou na cestu.
Velice dobrý je systém objektivu se stabiliserem. Canon má v standartním provedení dva, 28-105 a 70-300. Při focení lidí se ideálně využije jejich schopnost v dosti širokém rozsahu zabráním chvění ruky. Používám oba a jsou k nezaplacení. Navíc jsou naprosto spolehlívé a varování, že žerou hodně proudu z baterek je v případě batery packů a možostí měnit monočlánky není nutné brát tak vážně.
Při focení policistů se vyplatí nejprve navázat řeč. Prakticky všude disponují policisté právem vás, nebo film sbalit.
V rozdílných částech světa je rozdilný zákaz focení na místech třeba náboženských slavností, hřbotovů, nebo při akcích. Raději se podívat do pruvodce.

A odkud jsou vystavené fotografie?? První tři jsou z tržnice v Otavalu, Indiánském městečku Ecuadoru, Další je z Quita, tamtéž. Nálsedný dědula s kohoutem připravuje svého odborníka na kohoutí zápasy v Thajsku,další dvě fotky jsou koloritem života ostrova Bali, krásná tmavovláska je chrámu Besakih v Indonésii a konečně poslední fotogafie je z lidmi opuštěné oblasti Senaru, v centrální části ostrova Lombok v Indonésii.

Zde mi můžete poslat jakýkoli textík, vzkaz, kontakt, zprávičku. Děkuji Vám za návštěvu. POR SU VISITA

O stranu zpět