Voňavoučké obrázky

	Kapitoola 6 Bohatství ryb Koho zajímají ryby více, zřejmě se nespokojí s letmým pohledem do mořských hlubin nebo pohledem na grilované čichavce. Zejména každý rybář by měl vyzkoušet, jak se zde loví ryby. Způsobů je mnoho a některé se neliší od našich Nejjednodušší je lovit ryby přímo od břehů moře nebo z různých můstků. Moře není rybník s klidnou hladinou a tak se spíše používá lov na těžko, lze na jeden vlasec navázat i více háčků. Jako návnada může sloužit ledaco, od chobotniček, kousků ryb po žížaly, nebo těsto. Na lov se chodí buď po ránu, nebo navečer. Přes den můžeme uskutečnit větší rybolov na volném moři. Musíme sice zaplatit rybáři cenu za odvoz, ale každá cena je pro rybáře zajímavá a když mu ještě slíbíte, že co se chytne může si vzít, možná sveze i zadarmo. Loďky jsou úzké pirogy z jednoho kmene stromu, jejichž stabilitu zajišťují kmeny bambusů po obou stranách (někdy jen na jedné). Místa je tu tak pro 3-4 osoby, což však pro daný účel bohatě stačí. Každý rybář má své místo, nejlepší jsou různé přirozené prohlubně u ústí zálivů. Náš rybář nahodil mohutně bafající dvoutakt a s rachotem svědčícím o nepříliš dobrém stavu vyjel na moře. Rybáři své moře skutečně znají. Korálové útesy se kolem nás sem tam vynořily ze zpěněných vln a daly najevo, že mají zálusk na boky naší loďky. Bez problému jsme však dorazili asi 2 kilometry od břehu a rybář zastavil motor. V loďce byla jediná bedýnka skrývající několik velkých cívek vlasců, pár železných matic a zakroucených hřebíků. Na konci vlasce silného 2-3mm je navázáno několik slabších, metrových nástavců, končících háčky. Místo olůvka postačí jedna velká matka na konci silného vlasce. Rybář sáhl na dno loďky a vytáhl několik chobotniček, jejichž ramena slouží jako návnada. Pak se vlasec spustí kolmo pod loďku. Dle délky vlasce zde bylo asi 30 metrů hloubky. Pak se vlasec jen drží a čeká na rybu. No jo. Lehko se řekne. Zatímco náš rybář po chvíli seká a vytahuje půlmetrovou rybku, tak moje první snaha o zásek končí na vratké loďce mohutnou fackou Vaškovi sedícímu za mnou, který jen zázrakem chytá balanc. Při jeho záseku mě zase on kope do zad. Nedovedeme však rozeznat ťukání ryb od pocukávání vlasce způsobené mořským proudem. Po půlhodině však jakž takž úspěšně vytahujeme každý asi 5 mořských ryb. Poznáváme jehlici (Tylasurus anastomella) velkou skoro metr, dva malé tuňáky a pak další ryby na které naše laické znalosti nestačí. Rybář je však s pomlaskáváním oceňuje a je stále přátelštější. Místní lidé jsou se vzrůstající vlastní spokojeností až nesmírně příjemní, uctiví, pozorní. Asi po dvou hodinách se však zdvihá příliv a podmořský proud nám unáší vlasec. Vracíme se s dobrým úlovkem. Vašek chtěl sice chytit žraloka, ale i tak je spokojený. Sportovní rybáři pak mají možnost účastnit se trochu atraktivnějších způsobů rybolovu. Kromě lovů na žraloka , které se pořádají na ostrově Lombok se chytají mečouni a až dvousetkiloví tuňáci. Ještě o třech rybách je třeba se zmínit. První je stříkoun lepkavý (Toxotes jaculatrix) malá rybka, která si mazaně vypomáhá při lovu. Vyskytuje se hlavně v bahnitých mangrových močálech při ústí řek, kde kromě potravy ve vodě je hojně hmyzu nad hladinou. Proto tato rybka chytá hmyz a pomáhá si plivnutím. Dovede vystříknout proud vody až na vzdálenost 2 metrů a spolehlivě zasahuje letící mouchy a vážky. Než se hmyz stačí vzpamatovat, rybka jej drží v čelistech. Další zajímavou rybou je lezec obojživelný (Periophtalmus koelreuteri). Je to rybka, která možná za několik tisíc let už rybou nebude. Vyskytuje se na podobným místech jako stříkoun, oproti němu však postupuje dál na souš. Díky zvláštní kůži jen velmi těžko vysychá a může setrvat dlouhou dobu na souši, respektive v bahnitých loužích, kde také sbírá potravu, různé červy a hmyz. Velmi často je tato podivná ryba dovážena do akvárií, ale zatím se jí nepodařilo déle chovat, nebo množit. A do třetice se zcela jistě setkáte s rybou, která sice neleze po souši, ale létá jako pták. Letucha východní (Dactylopterus orientalis) je až 50 cm velká štíhlá ryba, která díky mimořádně aerodynamickému tělu a křídlům dokáže přeletět stametrové vzdálenosti. Každý, kdo má v podvědomí letící kámen-žabku na rybníce nevěří, když vidí tuto rybu letět. Letí nízko nad hladinou a letí a letí. Někdy dokonce vyletí několik metrů vysoko a skončí na dně loděk. Tady už je její umění marné, protože na to aby vzlétla potřebuje nejprve získat optimální rychlost pod hladinou. Ploutvemi nemává jako pták, jen s nimi udržuje letovou hladinu a kormidluje. Mořské ryby nejsou jediné, které na ostrovech spatříme. Nevelké říčky a zejména jezera (bývalé krátery sopek) hostí ještě jednu zajímavou rybku. Hlavně teraristé znají dobře čichavce. Tato v našich akváriích velmi malá rybka dorůstá v místních podmínkách Indonésie velikosti grilovací. Také je často a s oblibou předkládána turistům v rámci různých pokrmů.. POR SU VISITA Na další stranu O stranu zpět

Kapitoola 6
Bohatství ryb
Koho zajímají ryby více, zřejmě se nespokojí s letmým pohledem do mořských hlubin nebo pohledem na grilované čichavce. Zejména každý rybář by měl vyzkoušet, jak se zde loví ryby. Způsobů je mnoho a některé se neliší od našich Nejjednodušší je lovit ryby přímo od břehů moře nebo z různých můstků. Moře není rybník s klidnou hladinou a tak se spíše používá lov na těžko, lze na jeden vlasec navázat i více háčků. Jako návnada může sloužit ledaco, od chobotniček, kousků ryb po žížaly, nebo těsto. Na lov se chodí buď po ránu, nebo navečer. Přes den můžeme uskutečnit větší rybolov na volném moři. Musíme sice zaplatit rybáři cenu za odvoz, ale každá cena je pro rybáře zajímavá a když mu ještě slíbíte, že co se chytne může si vzít, možná sveze i zadarmo. Loďky jsou úzké pirogy z jednoho kmene stromu, jejichž stabilitu zajišťují kmeny bambusů po obou stranách (někdy jen na jedné). Místa je tu tak pro 3-4 osoby, což však pro daný účel bohatě stačí.
Každý rybář má své místo, nejlepší jsou různé přirozené prohlubně u ústí zálivů. Náš rybář nahodil mohutně bafající dvoutakt a s rachotem svědčícím o nepříliš dobrém stavu vyjel na moře. Rybáři své moře skutečně znají. Korálové útesy se kolem nás sem tam vynořily ze zpěněných vln a daly najevo, že mají zálusk na boky naší loďky. Bez problému jsme však dorazili asi 2 kilometry od břehu a rybář zastavil motor. V loďce byla jediná bedýnka skrývající několik velkých cívek vlasců, pár železných matic a zakroucených hřebíků. Na konci vlasce silného 2-3mm je navázáno několik slabších, metrových nástavců, končících háčky. Místo olůvka postačí jedna velká matka na konci silného vlasce.
Rybář sáhl na dno loďky a vytáhl několik chobotniček, jejichž ramena slouží jako návnada. Pak se vlasec spustí kolmo pod loďku. Dle délky vlasce zde bylo asi 30 metrů hloubky. Pak se vlasec jen drží a čeká na rybu. No jo. Lehko se řekne. Zatímco náš rybář po chvíli seká a vytahuje půlmetrovou rybku, tak moje první snaha o zásek končí na vratké loďce mohutnou fackou Vaškovi sedícímu za mnou, který jen zázrakem chytá balanc. Při jeho záseku mě zase on kope do zad. Nedovedeme však rozeznat ťukání ryb od pocukávání vlasce způsobené mořským proudem.
Po půlhodině však jakž takž úspěšně vytahujeme každý asi 5 mořských ryb.
Poznáváme jehlici (Tylasurus anastomella) velkou skoro metr, dva malé tuňáky a pak další ryby na které naše laické znalosti nestačí. Rybář je však s pomlaskáváním oceňuje a je stále přátelštější. Místní lidé jsou se vzrůstající vlastní spokojeností až nesmírně příjemní, uctiví, pozorní. Asi po dvou hodinách se však zdvihá příliv a podmořský proud nám unáší vlasec. Vracíme se s dobrým úlovkem. Vašek chtěl sice chytit žraloka, ale i tak je spokojený. Sportovní rybáři pak mají možnost účastnit se trochu atraktivnějších způsobů rybolovu. Kromě lovů na žraloka , které se pořádají na ostrově Lombok se chytají mečouni a až dvousetkiloví tuňáci. Ještě o třech rybách je třeba se zmínit. První je stříkoun lepkavý (Toxotes jaculatrix) malá rybka, která si mazaně vypomáhá při lovu. Vyskytuje se hlavně v bahnitých mangrových močálech při ústí řek, kde kromě potravy ve vodě je hojně hmyzu nad hladinou.
Proto tato rybka chytá hmyz a pomáhá si plivnutím. Dovede vystříknout proud vody až na vzdálenost 2 metrů a spolehlivě zasahuje letící mouchy a vážky. Než se hmyz stačí vzpamatovat, rybka jej drží v čelistech. Další zajímavou rybou je lezec obojživelný (Periophtalmus koelreuteri). Je to rybka, která možná za několik tisíc let už rybou nebude. Vyskytuje se na podobným místech jako stříkoun, oproti němu však postupuje dál na souš. Díky zvláštní kůži jen velmi těžko vysychá a může setrvat dlouhou dobu na souši, respektive v bahnitých loužích, kde také sbírá potravu, různé červy a hmyz. Velmi často je tato podivná ryba dovážena do akvárií, ale zatím se jí nepodařilo déle chovat, nebo množit.
A do třetice se zcela jistě setkáte s rybou, která sice neleze po souši, ale létá jako pták. Letucha východní (Dactylopterus orientalis) je až 50 cm velká štíhlá ryba, která díky mimořádně aerodynamickému tělu a křídlům dokáže přeletět stametrové vzdálenosti. Každý, kdo má v podvědomí letící kámen-žabku na rybníce nevěří, když vidí tuto rybu letět. Letí nízko nad hladinou a letí a letí. Někdy dokonce vyletí několik metrů vysoko a skončí na dně loděk. Tady už je její umění marné, protože na to aby vzlétla potřebuje nejprve získat optimální rychlost pod hladinou. Ploutvemi nemává jako pták, jen s nimi udržuje letovou hladinu a kormidluje. Mořské ryby nejsou jediné, které na ostrovech spatříme. Nevelké říčky a zejména jezera (bývalé krátery sopek) hostí ještě jednu zajímavou rybku. Hlavně teraristé znají dobře čichavce.
Tato v našich akváriích velmi malá rybka dorůstá v místních podmínkách Indonésie velikosti grilovací. Také je často a s oblibou předkládána turistům v rámci různých pokrmů..

POR SU VISITA

Na další stranu
O stranu zpět